Trekové boty

Trekové boty musí zvládnout nerovný terén, zátěž batohu i střídavé počasí, a proto se vybírají jinak než běžná vycházková obuv. Ukážeme, jak poznat správnou velikost a šířku, jaké materiály hledat u nízkého i vysokého kotníku a jak se o trekové boty starat, aby vydržely déle než jeden výlet.

Jak vybrat správnou velikost a šířku

Trekové boty zkoušejte v ponožkách, ve kterých skutečně chodíte na výlety – tenká bavlněná ponožka jinak zkreslí velikost než silnější treková. Nohu si měřte navečer, kdy je po celém dni mírně oteklá, protože podobný otok nastane i po pár hodinách chůze v terénu. Mezi špičkou palce a botou by měl zůstat prostor přibližně na šířku palce, aby prsty netloukly do špičky při sestupu z kopce.

Šířka nohy rozhoduje víc než u běžné letní obuvi typu sandály, protože trekovka drží nohu pevně po celý den. Pokud máte širší chodidlo nebo výraznější nárt, hledejte model se šněrováním až ke špičce, které umožní šířku doladit na míru, a nespoléhejte jen na uváděné číslo velikosti.

Vysoký, nebo nízký kotník

Vysoký svršek nad kotníkem stabilizuje nohu na kamenitém a nerovném terénu a snižuje riziko podvrtnutí, je ale těžší a méně prodyšný. Nízký, polovysoký střih se hodí na upravené stezky a nenáročné denní výlety, kde oceníte spíš lehkost. Výběr záleží na tom, jestli chodíte hlavně po značených cestách, nebo mimo ně s batohem na zádech.

Před koupí je dobré projít v botě aspoň pár kroků po nakloněné ploše, pokud ji obchod nabízí – právě při chůzi ze svahu se pozná, jestli prsty netlačí do špičky a pata nevyjíždí z paty boty. Statické stání na rovné podlaze tohle nezachytí.

Materiály svršku a podešve

Kožený svršek je odolnější vůči oděru a lépe se přizpůsobí tvaru nohy, potřebuje ale impregnaci a déle schne, když zmokne. Syntetické materiály a jejich kombinace s textilem jsou lehčí, rychleji vysychají a bývají prodyšnější, za cenu nižší odolnosti proti ostrým kamenům a trní. Membrána uvnitř boty drží nohu v suchu při dešti a rose, v horkých měsících ale noha víc zapaří.

Podešev trekové boty má hluboký, hranatý vzorek, který se zakusuje do bahna, hlíny i mokrého kamene. Tvrdší guma vydrží déle, měkčí lépe drží na hladkém povrchu, ale rychleji se sedře. Vyztužená špička a pata chrání prsty a Achillovu šlachu při nárazu do kamenů a kořenů.

Když terén vede i přes vodu

Pokud trasa vede přes brody nebo mokré louky a nechcete riskovat propocenou membránu, zvažte pro tyto úseky raději samostatné boty do vody, které rychle vyschnou, a trekovky si obujte až na suchém úseku. Membránová trekovka totiž vodu, která se dostane přes okraj, naopak drží uvnitř déle, než by trvalo jejímu odpaření.

Barva svršku sice na funkci nemá vliv, ale tmavší odstíny méně ukazují bahno a prach z lesních cest, zatímco světlejší materiál se hůř udržuje v čistém stavu mezi jednotlivými praními. U kůže navíc barva postupem času mírně tmavne vlivem impregnace a slunce.

Typy podle příležitosti

Na jednodenní výlet po značené stezce bez těžkého batohu stačí lehčí nízká nebo polovysoká treková bota s měkčí podešví. Na vícedenní trek s plným batohem je potřeba tužší podešev, která rozloží zátěž a nepřenáší každý kamínek do chodidla, a vyšší svršek pro oporu kotníku.

Do vysokohorského terénu se sněhem patří specializovaná obuv s tuhou podešví, tu si ale řeší zkušenější turistky individuálně podle konkrétní trasy. Pro běžnou turistiku po kopcích a lesích vystačí střední kategorie trekové obuvi, která je univerzálním kompromisem mezi váhou, oporou a odolností.

Po výletě, mimo terén

Trekové boty nejsou určené na celodenní nošení ve městě – tvrdší podešev a vyšší váha unaví nohu jinak než běžná městská obuv. Na cestu k vlaku nebo procházku po městě si raději obujte pohodlnější pár a trekovky si nechte na samotný výlet.

Do chladnějšího počasí existují i zateplené varianty se silnější podšívkou, které se hodí na podzimní a zimní vycházky do přírody. Za cenu vyšší hmotnosti a horší prodyšnosti udrží nohu v teple i při delším postávání, třeba na vyhlídce nebo při focení krajiny.

Péče a údržba obuvi

Po návratu z výletu boty očistěte od bahna a prachu kartáčem nebo pod studenou tekoucí vodou, dokud nečistoty nezaschnou v drážkách podešve. Sušte je pomalu při pokojové teplotě, vycpané papírem, nikdy na topení ani v přímém slunci, jinak kůže popraská a lepené spoje povolí.

Kožený svršek pravidelně impregnujte, aby zůstal ohebný a odpuzoval vodu, syntetické materiály stačí ošetřit sprejem proti vlhkosti před výletnickou sezonou. Ortopedické vložky do bot se vyplatí vyměnit dřív než celou botu, pokud vám originální stélka nedostatečně podpírá klenbu na delších trasách.

Skladování mimo sezonu

Když boty delší dobu nepoužíváte, uložte je na suché, tmavé místo mimo topení, ideálně s vloženým papírem, který udrží tvar špičky. Vlhké prostředí urychluje plesnivění kůže i rozklad lepidla mezi podešví a svrškem.

Vyplatí se také průběžně kontrolovat stav tkaniček a očí, kterými procházejí – na náročnějším terénu se přetrhnou nejčastěji přesně ve chvíli, kdy je náhrada nejmíň po ruce. Náhradní pár tkaniček v batohu proto nic neváží a ušetří nepříjemnosti uprostřed trasy.

Stejnou pozornost si zaslouží i háčky a očka, přes které tkanička vede – uvolněný nebo prasklý díl ztěžuje pevné utažení kolem kotníku a bota pak při chůzi z kopce sedí hůř, i když je jinak v pořádku.

Časté chyby při výběru

Nejčastější chybou je vzít si na první delší výlet úplně nové, nerozchozené boty – tuhý svršek a nová podešev bez zaběhnutí snadno vytvoří puchýř přesně tam, kde ho nejméně čekáte. Před náročnější trasou je vhodné boty pár hodin nosit doma nebo na kratší procházce.

• Kupovat trekovku o velikost menší, protože „se kůže rozchodí“ – u prstů v ponožce se to nevyplatí, spíš naopak.
• Zapomenout na tloušťku ponožky při zkoušení a pak doma zjistit, že bota s tlustší turistickou ponožkou tlačí.
• Volit vysoký kotník jen kvůli vzhledu, i když trasy vedou po rovných a upravených cestách, kde spíš překáží váha navíc.
• Neřešit šířku špičky a ignorovat, že prsty se při sestupu z kopce posouvají dopředu – širší střih napříč nabídkou obuvi bývá řešením.

Časté otázky

jak vyprat tenisky v pračce

U trekových bot se pračka nedoporučuje ani na jemný program – kombinace vody, tepla a odstředění poškozuje membránu i lepené spoje. Očistěte je raději ručně kartáčem a vlhkým hadříkem a nechte volně uschnout.

Musí být trekové boty voděodolné?

Záleží na tom, kudy vedou vaše trasy – do lesa a na hory se membrána hodí, na suché a upravené stezky ji nepotřebujete a bota bez ní bude prodyšnější. Voděodolnost vždy znamená kompromis s horší ventilací.

Jak dlouho trvá zajít si nové trekové boty?

U kvalitní obuvi obvykle stačí pár kratších vycházek v běžném terénu, u tužší kožené trekovky to může trvat déle. Před náročným vícedenním výletem je rozumné mít za sebou aspoň jednu delší zkušební trasu.

Jsou trekové boty vhodné i na běžné procházky ve městě?

Dají se použít, ale tvrdší podešev a vyšší váha unaví nohu jinak než běžná vycházková obuv. Na celodenní chození po dlažbě je pohodlnější lehčí pár určený přímo na město.

Jak poznat správnou šířku trekové boty?

Prsty by se ve špičce neměly dotýkat okrajů ani při chůzi z kopce, kdy se noha posouvá dopředu. Pokud šněrování ke špičce nestačí a bota tlačí na malíček i palec zároveň, jde spíš o špatný tvar kopyta než o velikost.

Typ: Jak vybrat